O airsoftu

airsoft

Bušení srdce, adrenalin v krvi, nekonečnou srandu, ale i pot a slzy. To vše a ještě mnohem víc zažijete, pokud propadnete AIRSOFTU!

Historie airsoftu
Kolébkou airsoftu jak jej dnes známe se stalo Japonsko druhé poloviny 70tých a počátku 80tých let minulého století. Za vznikem airsoftových zbraní stály původně výrobci hraček a modelů, kteří vycítili poptávku od sběratelů, nadšenců do zbraní a modelářů v důsledku omezeného přístupu tamních občanů ke skutečným ostrým zbraní. S rozvojem střeleckých vlastností a zejména pak se zavedením výroby elektricky poháněných zbraní se rozšířilo i jejich užití ke hře.
Z Japonska se obliba airsoftu šířila nejprve do dalších asijských zemí, zejména na Taiwan a do Hong Kongu. Do Evropy a USA přichází airsoft ve druhé polovině 80tých a v 90tých letech minulého století, především již jako herní nástroj pro simulaci boje. Za první evropskou baštu airsoftu je považována Itálie a v omezené míře s ohledem na kontakty v Hong kongu také Velká Británie. Airsoft se však postupně rozšířil prakticky do všech států Evropy a dnes je velmi populární například v Německu, Francii, celé střední Evropě, a také severských a jižních evropských zemích.
Do České republiky se airsoft dostal v první polovině 90tých let minulého století. K dovozcům tehdy patřila trojice firem MPM, Supra a Pospa. Žádná z těchto firem se však již airsoftu nevěnuje, či zcela zanikly a postupně je na trhu nahradila druhá a dnes již i třetí generace airsoftových firem. V současnosti nejstarší a největší nepřetržitě působící českou firmou v tomto oboru je společnost Jan Šulc – Bohemia Air Soft.
Jakkoliv je obliba airsoftu dnes celosvětovou záležitostí jeho výroba je stále koncentrovaná především do Asie. K tradičním airsoftovým mocnostem patřilo dříve Japonsko, ale význam tamních firem pomalu upadá. Po Japonsku se výroba rozšířila na Taiwan a do Hong Kongu. V posledních letech se silně rozšířila i v Číně, ale komunistická vláda posléze uvalila na jeho výrobu značné restrikce a řadu výrobců bez patřičných licencí postavila mimo zákon.

Airsoft a zákon
Airsoftem se zabívá zákon o zbraních a střelivu č. 156/2000 Sb a to konkrétně:
§7 písm. e)
Nové je rozdělení kategorií zbraní. Airsoftové zbraně spadají podle nového zákona do kategorie D - Plynové zbraně, u nichž kinetická energie střely na ústí hlavně dosahuje nejvíce 16 J.
§15 odst. 1
Zbraň kategorie D nebo střelivo do této zbraně může nabývat do vlastnictví a držet nebo nosit fyzická osoba starší 18 let způsobilá k právním úkonům. Zbraň kategorie D nebo střelivo do této zbraně může nabývat do vlastnictví a držet též právnická osoba.
§15 odst. 3
Střelba ze zbraně uvedené v §7 písm. c) až g) (airsoftové zbraně) nebo ze zbraně uvedené v §7 písm. j) je zakázána na místě, kde by mohl být ohrožen život nebo zdraví osoby nebo způsobena škoda na majetku, pokud se nejedná o použití zbraně k ochraně života, zdraví nebo majetku.
§15 odst. 4
Držitel zbraně kategorie D je povinen zbraň a střelivo do ní zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.
§15 odst. 5 písm. a)
Držitel zbraně kategorie D nesmí zbraň nosit viditelně v místech, kam má veřejnost volný přístup.
§15 odst. 5 písm. c)
Držitel zbraně kategorie D nesmí zbraň nosit nebo s ní jakkoliv manipulovat, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, návykových látek, léků nebo v důsledku nemoci.
§68 odst. 2
Každý, kdo nalezne zbraň kategorie A, B, C nebo D nebo střelivo do těchto zbraní, je povinen neprodleně oznámit jejich nález nejbližšímu příslušníkovi policie nebo útvaru policie, anebo orgánu místní samosprávy, který toto oznámení předá nejbližšímu útvaru policie. O oznámení vydá ten, kdo jej přijal, potvrzení.
Příslušník policie je oprávněn zadržet zbraň kategorie A, B, C nebo D a střelivo, zbrojní průkaz, průkaz zbraně nebo zbrojní průvodní list pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva, aby jejich držiteli zabránil v jednání, kterým porušuje povinnost nebo nedodržuje zákaz stanovený tímto zákonem. Příslušník policie, který zadržel věc uvedenou ve větě první, vydá jejímu držiteli na místě potvrzení o převzetí zadržené věci a neprodleně ji odevzdá s uvedením důvodu zadržení příslušnému útvaru policie, který rozhodne o jejím zajištění (§57), o odnětí zbrojního průkazu podle §27 nebo o odnětí zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz, trvalý dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva podle §48-§56.

Základní dělení zbraní
Krátké manuální – Krátké zbraně, které je potřeba po každém výstřelu ručně natáhnout. Fungují na principu stlačeného pístu, který hráč ručně natáhne. Jedná se většinou o nejlevnější kategorii airsoftových zbraní, která se vyznačuje nízkou kadencí a obvykle i dostřelem. Nejběžnější úsťová rychlost těchto zbraní se pohybuje kolem 60 m/s. Používá se munice 0.12, 0.20 a 0.25.
Dlouhé manuální – Dlouhá verze manuálních zbraní, oproti krátkým mají podstatně větší dostřel, občas srovnatelný i s AEG. Jsou dvakrát až třikrát dražší než krátké manuály. Do této kategorie patří pušky, samopaly a vlastní kategorii tvoří brokovnice. Některé brokovnice se dají poměrně výrazně upgradovat. Používá se munice 0.20 a 0.25.
Manuální odstřelovačky – Odstřelovací pušky s manuálním pohonem fungují sice na stejném principu jako ostatní manuály, ale jsou to nejpřesnější zbraně, které si lze pořídit. Často cenou i úsťovou rychlostí převyšují AEG. Úsťová rychlost zbraně v základu bývá 100 m/s ,po vylepšení můžete narazit i na kousky s úsťovou rychlostí překračující 200m/s, dostřel se zde pohybuje kolem sta metrů. Jdou dobře upgradovat. Používá se munice 0.30 a těžší. Odstřelovačky se však vyrábějí i s plynovým či elektrickým pohonem.
Plynové – U plynových zbraní je kulička vystřelována tlakem plynu, jehož skladovací nádoba je obvykle součástí zásobníku. Tyto zbraně jsou buď poloautomatické, nebo plně automatické a obvykle mají větší dostřel než manuální zbraně (někdy i větší než AEG). Nejoblíbenější jsou plynové pistole, ale existují i odstřelovací pušky, automatické pušky a samopaly. Za hlavní nevýhodu těchto zbraní je považována nutnost doplňování plynu a jeho různé fyzikální vlastnosti při různých teplotách. Tyto zbraně mají také nejčastěji ze všech airsoftových zbraní zabudován zpětný ráz (blowback), který jinak chybí. Tyto zbraně mají nejvěrnější rozborku vzhledem k reálným zbraním. Tato vlastnost z nich dělá nejvěrnější kopie reálných zbraní, co se týče ovládání i údržby. Úsťová rychlost těchto zbraní je různá, od 60 m/s až po 170 m/s. Upgrade pro tyto zbraně je v ČR pro některé modely hůře dostupný.
Elektrické (AEG/AEP) – U těchto zbraní je píst přes ozubené soukolí poháněn vestavěným elektromotorem, který je napájen akumulátorem. AEG (Airsoft Electric Guns) mají dostřel obvykle okolo 40–55 metrů (v základní verzi). Jsou relativně přesné a snadno se do nich dokupují další vylepšení (upgrade). Standardní úsťová rychlost v základní verzi se pohybuje kolem 100 m/s. Používá se munice 0.20 a těžší. Patří k nejpoužívanějším zbraním. Hlavní výhoda je střelba dávkou (kadence srovnatelná s ostrými zbraněmi). Zbraně AEP (Airsoft Electric Pistol) fungují na stejném principu, ale kvůli nutnosti menšího mechanismu jsou slabší, v základní verzi dosahují přibližně 65 m/s.

Pojetí airsoftu
Military airsoft – v tomhle odvětví převládá spíše zájem o armádní věci než o airsoft, soft se bere spíše jako doplněk. Obvykle se napodobuje reálná jednotka, cvičí se bojové umění, prostě snaží se napodobit výcvik reálné jednotce. Už bych jen podotkl, že se to časem zvrhne v extrémní militarysmus :)
Praktičtí airsofťáci – už to vychází z názvu, prostě dělají airsoft prakticky. Na akce si berou minimum věcí, atd.
Pohodáři – hrají airsoft protože je to baví ale nijak to nehrotí, čas o času se dovybaví občas zatrénují, no prostě jen koníček
Kindersáci – je to nezodpovědný hráč který se na akci chová nevhodně (neuznává zásahy), nosí nekvalitní brýle (když ho trefíte do tváře tak volá tátovi), myslí si že je nejlepší a že má v brokovnici 400% pružinu.

Pravidla airsoftové hry
Airsoft není sport a proto nemá žádná oficiálně uznávaná, zcela přesná a jednotná pravidla. Hráči se tedy před zahájením boje na pravidlech dohodnou, v případě větších akcí pak respektují předem vyhlášená pravidla daná organizátory. Základem airsoftu je čestnost, protože zásah kuličkou není vidět a hráč jej tedy musí přiznat.
K vyřazení hráče ze hry dochází po jeho zásahu kuličkou. Za platný zásah je obvykle počítán každý zásah kuličkou do kterékoliv části těla hráče, či jeho výstroje. Většinou se nepočítá zásah do zbraně. V některých případech se při hře dále rozlišuje, byl-li hráč zasažen do životně důležitých částí těla (např. hlavy), nebo jen do rukou či nohou, nebo byl-li zásah do helmy a neprůstřelné vesty.
Hráč platně zasažený je vyřazen z boje a odchází na takzvané „mrtvoliště“ či anglicky „refresh“. Do boje se zasažení hráči znovu zapojují buď po ukončení určité herní epizody či po uplynutí předem stanovené doby od zásahu. V některých případech také hráče může přímo na bojišti oživit takzvaný medik. K identifikaci zasaženého hráče na bojišti se užívá zvolání „Mám to!“, nebo „Dostal jsem to!“. Při přesunu na mrtvoliště pak nesení zbraně nad hlavou, sejmutí pokrývky hlavy a užití reflexní vesty například z povinné výbavy automobilu.
Další specifická pravidla se týkají užití dýmovnic, granátů, zásahu a užití vozidel a obdobných záležitostí ve hře.
S ohledem na bezpečnost hráčů se při airsoftové hře povinně užívají brýle či obličejové masky. Pro větší bezpečnost jsou také zejména u větších her limitovány i maximální úsťové rychlosti zbraní.

Prostory pro airsoft hru
Velké airsoftové manévry se dnes pořádají s ohledem na platné zákony a bezpečnost v uzavřených soukromích areálech. Přesto však stále velké množství hráčů při menších akcích a tréninku využívá i jiné volně přístupné prostory.
Volbu prostoru pro hraní airsoftu omezuje několik faktoru. Především takový prostor musí být dostatečně odlehlý, aby hráči nerušili ostatní obyvatele a také by měl být pro hráče bezpečný (s ohledem na nebezpečí pádů, řezných poranění atd.).
Dalším limitem omezujícím volbu prostorů je i dostřel airsoftových zbraní. Pro atraktivní průběh hry je nutné volit členitá a méně přehledná místa, například větší staré opuštěné budovy s více přístupy, členitý a zarostlý terén. Optimální vzdálenost mezi jednotlivými překážkami a úkryty by neměla přesáhnout řádově 20 metrů.
Airsoftové zbraně jsou také velmi citlivé na chlad. Při nízkých teplotách řádově již okolo +10C hrozí velké riziko křehkých lomů v konstrukcích a podstatně klesá i jejich výkon a účinnost hop-up systému. Herní sezóna je proto v našich podmínkách omezena převážně od jara do podzimu.

Zdroj: wikipedia.org, airsoft.cz